Pasivní dům neboli také energeticky pasivní dům je stavba, která plní dobrovolná, ale přísná kritéria energetických úspor při provozu domu. Méně přísná kritéria na provoz má pak nízkoenergetický dům. Přemýšlíte i vy nad tím, že si pořídíte energeticky pasivní dům, ale nevíte přesně, jaké jsou požadavky pro energeticky pasivní domy? Jaká je historie těchto pasivních domů?
Historie
Vzniku těchto staveb předcházela výstavba s koncepcí solárních domů. Domy se navrhovaly s velkými zásobníky tepla (vody, kamene, zdiva) a to akumulovalo teplo ze slunce. Menší důraz se kladl na tepelnou ochranu budovy a vhodné větrání. Takovéto domy se objevily jako experimenty univerzity MIT v USA a to poprvé v roce 1939. Tradice solárních domů se však traduje již do starověkého Řecka a Číny. Pro takovéto domy zde byly vhodné klimatické podmínky. Mezitím se tento koncept vyvíjel, od prvních prototypů byly postaveny již tisíce pasivních domů, převážně v německy mluvících zemích a ve Skandinávii. V roce 2010 se Evropská unie svou směrnicí stanovila požadavek na novostavby. Od roku 2020 de facto na úroveň pasivního domu.
Požadavky na pasivní dům v České republice:
- Roční potřeba tepla na vytápění: potřeba tepla na vytápění < 15 kWh na m2 obytné plochy stavby za rok
- Roční potřeba primární energie: primární energetická potřeba všech energií (efektivita zdrojů při přeměně na teplo, elektřinu) bez rozdílu účelu < 120 kWh na m2 obytné plochy stavby za rok
- Neprůvzdušnost budovy: při snížení tlaku vzduchu v budově o 50 Pa než okolní atmosféry může dojít k infiltraci maximálně 60% objemu vzduchu celé budovy za 1 hodinu (n50 < 0,6 / hod.). U mnohopodlažních budov (u panelových domů) se doporučuje až n50 < 0,2 / hod.
Doporučení: topný příkon: při nejnižší teplotě v exteriéru (v ČR přibližně – 12 ºC.
