Když není možné dům zrekonstruovat (nebo když je to finančně nevýhodné), přijde na řadu demoliční firma, která provede bourací a demoliční práce, během kterých se srovná dům se zemí. Na místě najednou vznikne hromada demoličního odpadu a demoliční suti, kterou je třeba odvést na příslušnou skládku. Pokud se jedná o azbest, kvůli kterému přijela speciální četa oblečená v bílých oblecích a ozbrojená ochrannými pomůckami, dochází k jeho speciální likvidaci. Azbest je totiž velice nebezpečný materiál, který se nesmí likvidovat s ostatním demoličním odpadem. Zbylý demoliční odpad bývá často po přivezení na skládku roztříděn a podle toho následovně recyklován.
Ano, i demoliční suť a demoliční odpad může projít recyklací. Přece jenom se stavební a demoliční odpad sestává z celé řady složek, z nichž většina může být využitá k dalším, třebas jiným účelům.
Co všechno se ukrývá v demoličním odpadu
V případě stavebních nebo demoličních odpadů nejčastěji narážíme na betony nebo nejrůznější asfaltové směsi. Při prozkoumání demoličního odpadu bychom narazili na beton, cihelný střep, také na sádru, dřevo, taktéž na ocel nebo sklo. Objevit můžeme taktéž plasty nebo další podobné materiály, které lze zrecyklovat.
Pokud dojde k recyklaci demoliční suti a demoličního odpadu, z recyklovaného odpadu se stává druhotná surovina, která se většinou používá na dalších stavbách nebo jinde.
Nejvíce se naráží na sádru
To, na co se může narazit při zkoumání demoličního odpadu, jsme si již řekli. Ale na co se naráží opravdu nejvíce? Podle posledních statistik se nejvíce naráží na beton, cihly nebo na tašky a keramiku. Ze třiceti procent je demoliční odpad o kovu a z osmi procent o asfaltových směsích, dehtu nebo o podobných výrobcích. V menším zastoupení bychom našli izolační materiály nebo dřevo, sklo a plasty.
